Tradice tiskařství

Vimperk voněl řadu staletí tiskařskou černí a za tu dobu se odtud rozeběhly do světa tisíce a miliony knih. Knihy větší, menší i úplně miniaturní, závažné i zábavné, velkých autorů i zcela neznámých pisálků. Tradice velká a zvučná jako zvon. Po Plzni byl Vimperk druhým českým městem, v kterém se již v 15. století tiskly knihy. V roce 1484 tu pasovský tiskař Johann Alacraw vytiskl tři knihy, mj. první český tištěný kalendář s vročením pro kalendářní rok 1485. V tu dobu však na Vimpersku nebyl pro větší náklady tištěných knih odbyt a Johann Alacraw se vrátil zpět do Pasova.

Na tuto dávnou epizodu navázal až v 19. století Johann Steinbrener (1835-1909), který si v roce 1855 otevřel ve Vimperku knihařskou dílnu. Začal s tiskem modlitebních knížek, ale v roce 1875 přešel k tisku v té době velmi oblíbených kalendářů. Již v roce 1873 se zúčastnil světové výstavy ve Vídni a postupně rozšířil odbyt svých tisků na velkou část Evropy i do zámoří. Rozvoj firmy pokračoval i po smrti zakladatele a do roku 1930 vytiskla vimperská tiskárna přes 34 miliónů kalendářů a přes 96 miliónů modlitebních knih ve více než dvaceti jazycích. Kromě těchto nejúspěšnějších druhů se ve Vimperku tiskly knihy pro mládež a další.

Tiskařská výroba pokračovala ve Vimperku i po 2. světové válce, od 50. let minulého století se zdejší tiskárna specializovala na knižní výrobu a m.j. se také proslavila miniaturními tisky vázanými v kůži – tzv. „kolibříky“ a tiskem bibliofilií. Po privatizaci tiskárny v r. 1993 však její provoz neměl dlouhého trvání a výroba zde byla zastavena v r. 2003. Tisk knížek ale z Vimperka nezmizel, tiskařskou tradici ve městě nadále udržují menší soukromé tiskárny.